O víkendu mamka nechodí do stacionáře.
Nechodi proto, že je zavřeno, ale hlavně, že se snažíme mít prostě vikendový čas. Čas na procházku, výstavu, delší čas spaní, luxování, lenošení, čas delších snídaní, praní a věšení prádla, čas být spolu, čas mytí vlasů, nedělní důkladné sprchy. Bez práce, stacionáře, přesně vymezených chvil. Čas víkendu jak má být...
Jsem přesvědčená, že i to je pro mamku důležité. Žít čas tak jak více či méně běží a vždycky běžel ... všední i víkendový.
Jsem přesvědčená, že i to je pro mamku důležité. Žít čas tak jak více či méně běží a vždycky běžel ... všední i víkendový.
...a tak třeba na závěr víkendu, když už se čas chýlí a do sprchy daleko, vyjdete kam Vás nohy donesou. Tentokrát na holčíčí špacír a kávu... z Petřin, přes Břevnovský klášter, pár stanic tramvají na nadechnutí, přes Hrad, Nerudovkou, na Maltézské náměstí...
... na kafíčko do Kafíčka.
Užily jsme si to. Mamka byla statečná. A těšila se domů.
S chutí si dala večeři, osprchovala se a umyla vlasy ... tak jak to o víkendech bývá. I u nás.
P. s. A diky milý R. za odvoz holčičí party... domů bysme už klopýtaly těžko .-)...
Žádné komentáře:
Okomentovat